Já žiji ve dvou světech - jeden je světem knih!

Když jsou podivní lidé, musí být přece i podivná zvířata - to dá rozum!

***

V prvním díle jsme se seznámili se všemi hlavními hrdiny, kdo co umí, jakou má kdo osobnost a kdo našel v druhém zalíbení.

První díl končí tím, že děti utíkají ze svého ostrova, ze své smyčky, aby zachránili slečnu Peregrinovou a tím i sebe. Druhý díl navazuje přesně tam, kde první skončil. Není tam žádné záhadné posunutí děje - což je skvělé, protože o nic nepřijdete.

První díl je napínavý, protože se seznamujeme i se stvůrami a netvory, sledujeme, čeho všeho jsou schopni. Druhý díl je více akčnější, protože už tak nějak víme, co máme od koho čekat.

Samozřejmě je tam i "milostná" zápletka mezi Jacobem a Emmou - což si myslím, že klidně můžu prozradit, protože to nepovažuji za spoiler - já jsem to čekala! Je hezké, že si tam vyznávají své city a je to na první pohled hezké, ale nezapomínejme na to, že Emma je ve věku Jacobova mrtvého dědečka! 

Děti musí překonat spoustu překážek, nástrah, čelit smrti a novým věcem, lidem a zvířatům, kvůli tomu, aby zachránili svoji ymbrynu. 

Děj se střídavě odehrává v různých dobách, nejvíce času však děti tráví v roce 1940 - tedy v období druhé světové války. 10. července 1940 začala bitva o Británii, a protože se děj v této knize odehrává především v tomto období na území Anglie, zařadila jsem si tuto knihu do čtenářské výzvy na www.databazeknih.cz na příčku s válečnou tématikou. Protože i děti se o tom zmiňují, proklínají Hitlera, skrývají se před bombami - jakoby příběh snad ještě potřeboval nějaké zpestření válkou!

Tak jako tak, obdivuji pana Riggse. Respektive obdivuji jeho představivost. Líbí se mi styl jeho tvorby. Kniha je psaná v ich formě, kdy se na celé dobrodružství díváme Jacobovýma očima. Sdílíme jeho pocity, vnímáme jeho strach, slyšíme jeho myšlenky, cítíme jeho lásku k Emmě, v myšlenkách se s ním vracíme k jeho rodině.

Občas během čtení přemýšlím, jakou bych já měla, jakou já mám, podivnost. Já dám hodně na pocity. Špatné tušení. Předtucha. Nějaké andělské zjevení. Sny. Vidiny budoucnosti ve snu. Takže asi tak, ale to jsem odbočila, rozhodně to tu nechci rozebírat. Píši to sem jen proto, že mě to občas napadne při čtení.

Konec druhého dílu je velmi nečekaný. Hned jsem proto musela začít číst třetí, poslední, díl. Jsem velmi zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne. Podaří se zachránit děti a budou žít v klidu ve své, nové, smyčce? Vrátí se Jake domů, ke svým rodičům, nebo zůstane s Emmou a dětmi? U všech ptáků, musím to vědět!

Nutnost pro čtenáře prvního dílu. Knihu nemá smysl číst bez předchozího přečtení prvního dílu!

A co Vy? Máte nějakou svoji podivnost?? Svěřte se mi v komentáři, bude to určitě zajímavé!

Tak trochu podivná, Nikys