Pýcha a předsudek
Miluji toto prostředí - anglickou střední vrstvu žijící na venkově na přelomu 18. a 19. století!
Už jenom rozličnost postav a jejich charakterů jsou téměř bezkonkurenční!
Stoicky klidný a rozumný otec, pan Bennet. Jako protiklad k němu vdavkami dcer posedlá jeho žena a jejich pět dcer.
Nejoblíbenější se mi zdály samozřejmě Elisabeth a Jane a naopak jsem nemohla vystát chování, myšlenky a rozmluvy dvou mladších dcer - Lydie a Kitty. Nejmladší Mary se v příběhu moc nevyskytovala, ale rozhodně patří do skupiny s Elisabeth a Jane.
Pak jsou tu samozřejmě také pánové - možní nápadníci a ženiši. V téměř každém případě, pokud jde jen o návštěvníky, jsou matkou považováni za nevhodné a nemůže je vystát. Jakmile však jeden z nich projeví zájem a nějakou jejich dceru, matka hned otočí a je jako z cukrkandlu. Myslí jen na to, aby se dcery vdaly, byly zaopatřeny a je jí tak nějak jedno, jestli budou šťastné, nebo jejich nastávající nemá dluhy či působí dojmem společenského vyvrhele.
Naopak otec mi byl sympatický od začátku. Vždy stojí nohama pevně na zemi a dcerám se nebojí říct, co si myslí. Záleží mu na tom, aby se měli dobře, byly šťastné a spokojené v životě.
Často se v příběhu, v rozhovorech, hovoří o pýše a předsudcích a tak kniha dostála svého názvu.
Tuto knihu velmi doporučuji, i když ze začátku je trochu složité vyznat se ve jménech a vztazích, a chápu, že toto čtení není pro každého, mne uchvátilo a opět mne utvrdilo v domnění, že tuto dobu prostě miluji a má své kouzlo!
Nikys