Čtvrtý rozměr lásky
Jednoduše musím začít koncem - nebojte se, nebudu spoilovat!
Tušila jsem, že konec bude nepředvídatelný, měla jsem dokonce, potom, i teorii, jak by to mohlo dopadnout, a upřímně, před scénou v nemocnici jsem si myslela, že budu mít pravdu! O to víc jsem byla překvapená!
V průběhu čtení posledního dílu jsem měla spoustu verzí na konec příběhu, ale tento mne nenapadl! Prostě a jednoduše .. závěr se opravdu povedl!
Suze se v tomto díle projevu stále stejně, bylo by super, kdyby autorka napsala nějaký závěrečný díl, příklad o 5-10 let později, abychom viděla, jak z toho Suze vyrostla a kam se posunula.. kam se posunul celý její život, její schopnosti coby mediátora a tak vůbec.
Nicméně je stále naivní, přijde mi i chvílemi dost sobecká a sebestředná, ale to je přeci jasné, když po 15 let byla jedináčkem! Ale její uvažování, rychlost myšlení a tak vůbec.. než si uspořádá myšlenky je polovina kapitoly v háji! To mě opravdu nebavilo. Věci každému čtenáři tak jasné, a ona nad tím uvažuje desítky minut, i celou noc! Jako ano, chápu, je jí 16, ale i tak!
Celou dobu jsem tak nějak nemohla přijít na to, co vlastně ten Paul vymyslí dalšího, aby Suze získal. Protože jsem si říkala, že ať udělá co udělá, tohle mu prostě nemůže vyjít! A opět, nechci spoilovat, takže neřeknu, jak to s ním dopadlo, ale musím říct, že s ním to bylo také jedno velké překvapení a jsem nakonec ráda, že to dopadlo, tak jak si to autorka vymyslela.
K tomu dalšímu pokračování.. zajímalo by mne, jak to dopadlo s Davidem.. jestli se z něj nakonec stane pokračovat Alberta Einsteina nebo Stephena Hawkinga.. nebo podobného velikána. Jestli se CeeCee stane novinářkou a budou mít s Adamem děti. A co bude s otcem D.? A vymyslela bych spoustu dalších otázek, ale stejně na ně v blízké době nedostanu odpověď.. a možná ji nedostanu nikdy a je to tak lepší. Že to vlastně skončilo v pravý čas.
Někdy to bývá tak, že když je pokračování moc vynucené, tak to není ono a kazí to zážitek s celé série, takže jsem vlastně ráda.
Neustále mi v hlavě běží srovnání s princeznou Miou, ale je to samozřejmě tím, že obě pochází z hlavy stejné autorky. Jsou stejné, a zároveň jiné. Obě spadají do YA, takže.. je to asi dobře, že v tom vidím podobnost.
Celá tato série je velmi oddechová, každá kniha zabere tak polovinu dne, opravdu se čte lehce a snadno. Doporučuji všem, kteří mají rádi literaturu YA, zařadím ji i do fantasy, protože tam prostě patří.
Nikys