Já žiji ve dvou světech - jeden je světem knih!

Autor >> Karel Poláček
Ilustrace >> Antonín Pelc, Miroslav Váša (obálka)
Vydáno >> 1973
Nakladatelství >> Československý spisovatel
Počet stran >> 228
Žánr >> Román, Pro děti a mládež

Každý člověk snad zná zfilmovanou verzi, knižní už ne tak úplně každý.
Já jsem se prvně seznámila se zfilmovanou verzí a líbila se mi, i když jsem měla pár výtek - prostě mi vadil Péťa a to jeho všeználkovství, to jak "byl hrdý". Ale i tak to byl "seriál" mého dětství o dětech.
Všichni jsme chtěli zažívat podobná dobrodružství, i když pro dospělého člověka jsou to jen lumpárny - asi takhle na to teď pohlížím, stejně se mi to líbí i po těch letech.

Kniha se mi líbí, řekla bych, o dost víc. I přesto, že jsem do toho šla s tím, že to znám z televize a tedy můj názor a představivost bude hodně ovlivněna právě tímto médiem.
Nebyla jsem ovlivněna. Naopak mi to spíš asi pomohlo. (Až na ty kluky, ty se mi prostě pletou do teď, tak nějak více či méně, jak kdy.) Znala jsem prostředí i postavy a při čtení jsem se s tímto seznámila ještě lépe.

Rozdíl jsem viděla v tom, kdy se na scéně objevila Mančinka, ale to zrovna do děje nijak nezasahuje, takže to vlastně nevadí. Jen je o ní sem tam někde zmínka.
Největší rozdíl jsem však zpozorovala v části, která se zabývá cirkusem. Ve filmovém zpracování to bylo obsáhlejší, nebo mi to alespoň tak přišlo. V knize nikdo nekradl, nikdo nepískal při představení, aby se Eva usmála.. a tak dále.
Za to celkem přesně se povedlo "chození" do biografu. To mi přišlo hodně podobné.
Ale není to srovnání knihy a filmu!

Velmi se mi líbí použitý jazyk i vystupování postav. Někdy si říkám, jaká je škoda, že tahle doba je už za námi. Vždyť by bylo přece super, kdyby muži nosili klobouky a na pozdrav je zvedali. Za to dnes? Kyblíky na hlavě, 50ti kilový kloučci nosí kalhoty a mikiny XXXL a klátí se ulicí tak, že by si o chalupy odřely ramena. No děs!!!

Prostě... film by měl vidět každý, knihu by měl číst každý. Proč? Protože lidé se k sobě chovají hezky, dobře až na dětské války. Myslím tím, rodiče... to je samé "maminko sem...." a "tatínku tam.." a sousedé se zdraví, zvedají klobouky na pozdrav. A ta čeština!! To je prostě a jasně krása!

A ještě něco.. v tomto případě opravdu neplatí to, že filmové zpracování pokazí zážitek z knihy!

Čtěte a sledujte a sledujte a čtěte!
Nikys