12. dubna 2017 - Staré pověsti české
Autor >> Alois Jirásek
První vydání >> v r. 1894
Vydáno >> 1951
Nakladatelství >> Mladá fronta
"Den za dnem, léto za létem, a nakonec smrt."
"Již si nebudete stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluvil a sliboval, že vás do ní uvedu. To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete míti hojnost, a bude nám dobrou ochranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem by měla býti jmenována."
"Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat."
Pověsti bych zařadila už skoro mezi naší českou klasiku. Měl by to znát každý. Měl by to přečíst každý! Měla by být součástí každé knihovny - i té domácí. V té mojí soukromé knihovničce má jeden svazek Pověstí také své místo.
Fiktivní historie, která podle mě má někde nějaký nepatrný pramínek, z kterého vznikla. Ale o tom pověsti přece jsou, aby vzbuzovali v člověku dojem, že to mohlo skutečně tak být.
Takhle je to se vším... na každém šprochu, pravdy trochu.. a pokud to tak bylo i v tomto případě - to se už nikdy nedozvíme. Každý nechť si na to udělá svůj názor.
Pověsti podle mě patří k té nejzákladnější české vzdělanosti a měl by o tom mít "páru" skutečně každý. Opravdu jsem se nesetkala snad s nikým, který by neznal alespoň část, nebo jednu pověst.. nebo alespoň názvy jednotlivých pověstí.
"Tu svatý Václav na bílém koni s korouhví v ruce Čechy povede a cizozemce a všechny nepřátele Českého království ze země vyžene."
Nikys